Xenia: Dovolená mladého páru v Koktebelu se změní v nezapomenutelný zážitek poté, co objeví slavnou nudistickou pláž — čekají je rozpačité chvíle, smích, svoboda a úplně nový pohled na sebe samé i na hranice v rodině.
Jmenuju se Xenia, je mi 23 let a už dva roky jsem vdaná. Před tou cestou do Koktebelu bych si nikdy nedokázala představit, jak moc se změní můj vztah k vlastnímu tělu.
K moři jsme jeli ve třech — můj manžel, moje máma a já. Máma tehdy působila unaveně, smutně a víc uzavřeně než obvykle, tak jsme se rozhodli vzít ji s sebou, aby si odpočinula a na chvíli se od všeho odpoutala.
Prvních pár dní bylo úplně obyčejných: procházky, kavárny, večerní víno, nábřeží u moře, horko a nekonečný výhled na hladinu. Pak jsme jednou večer při procházce náhodou narazili na obrovskou pláž plnou nahých lidí.
„To je ta slavná nudistická pláž,“ prohodil kdosi vedle nás.
Dodnes si vybavuju, jak jsme všichni tři okamžitě předstírali šok a rozpaky.
Ale naše oči říkaly něco úplně jiného.
Hlavně ty moje.
Snažila jsem se nezírat, ale pohled mi pořád ujížděl zpátky k pláži. Ti lidé vypadali tak uvolněně, sebejistě a svobodně, jako by na nahotě nebylo vůbec nic zvláštního.
Ještě ten večer jsme si s manželem o tom dlouho povídali a nakonec jsme se rozhodli, že tam ráno zajdeme, dokud bude máma ještě spát.
Druhý den ráno jsme se z hotelu vlastně vykradli jako puberťáci.
A nikdy nezapomenu na ten okamžik, kdy jsem na té pláži poprvé úplně všechno svlékla.
Nejdřív jsem byla vyděšená. Srdce mi bušilo, jako bych dělala něco zakázaného. Zároveň mi z toho nervózního vzrušení a adrenalinu bylo do smíchu. Manžel stál vedle mě, evidentně taky nervózní, ale pořád se usmíval a držel mě za ruku.
A pak se stalo něco zvláštního.
Po pár minutách začaly rozpaky pomalu mizet.
Teplý vzduch, slunce na kůži, zvuk moře — najednou všechno působilo naprosto přirozeně. Nazí jsme vešli do vody a pak se procházeli po břehu a smáli se, sotva jsme věřili, že jsme se k tomu vážně odvážili.
A najednou mi došlo, že mě začíná fascinovat samotný ten pocit — pocit, že už nic neschovávám.
Bylo to vzrušující, rozpačité a zvláštně nádherné zároveň.
Ten pravý šok ale přišel až později.
S manželem jsme se rozhodli projít se dál po pláži, a po pár minutách jsme najednou uviděli… moji mámu.
Byla tam taky.
Na nudistické pláži.
Všichni tři jsme ve stejnou chvíli ztuhli.
Máma se okamžitě pokusila zakrýt ručníkem.
Já jsem se instinktivně zakryla rukama.
Manžel se otočil k moři, jako by v něm mohl nějak zmizet.
„Jenom jsem se šla projít…“
„My jsme se zrovna…“
„Byla to úplná náhoda…“
Asi po minutě naprosté trapnosti jsme se všichni najednou rozesmáli.
Ukázalo se, že máma taky celé ráno přemýšlela o té pláži a nakonec ji zvědavost přemohla.
Od toho dne bylo všechno mnohem snazší.
Máma zpočátku ještě zůstávala ve spodním prádle, zatímco my s manželem jsme si postupně přestali dělat vůbec nějaké starosti. Plavali jsme, opalovali se, bavili se s ostatními lidmi a pomalu začínali chápat, proč má tolik lidí tenhle způsob života rádo.
Byl v tom opravdu zvláštní pocit svobody.
Ta nejvtipnější chvíle přišla o pár dní později.
Jednou ráno byla pláž skoro prázdná. Po koupání jsme leželi na ručnících, líně si povídali a poslouchali šumění vln. Máma vzala opalovací krém a pečlivě mi ho začala nanášet, aby mi na kůži nezůstaly žádné bílé fleky.
Smáli jsme se a vtipkovali o „dokonalém opálení“ a všechno působilo naprosto nevinně.
Pak se máma jen tak mimochodem otočila k manželovi.
„Tak, a teď ty.“
Lehl si na břicho a ona mu začala nanášet krém na ramena a záda přesně tak pečlivě, jako to před chvílí dělala mně. Vtipkovali o slunci a moři, a najednou jsem si uvědomila, že sleduju její ruce trochu moc pozorně.
Možná proto, že se ještě před pár minutami stejně přirozeně a bez jakýchkoli rozpaků věnovala mně.
A teď jsem se přistihla, jak nevědomky čekám, kde přesně se zastaví.
Máma si mého výrazu okamžitě všimla a rozesmála se.
„Xenio, tváříš se, jako bych zrovna skládala zkoušku.“
Manžel se taky rozesmál.
„Hlavně že to bude rovnoměrné.“
A o vteřinu později jsme se smáli všichni tři.
Po té dovolené mi najednou došlo něco velmi jednoduchého.
Svoboda někdy není nic hlučného ani dramatického.
Svoboda někdy znamená prostě jen to, že se už nebojíš vlastního těla.
A upřímně… ta nudistická pláž mi nedala jen dokonalé opálení, ale i úplně nový pocit sama ze sebe.
K moři jsme jeli ve třech — můj manžel, moje máma a já. Máma tehdy působila unaveně, smutně a víc uzavřeně než obvykle, tak jsme se rozhodli vzít ji s sebou, aby si odpočinula a na chvíli se od všeho odpoutala.
Prvních pár dní bylo úplně obyčejných: procházky, kavárny, večerní víno, nábřeží u moře, horko a nekonečný výhled na hladinu. Pak jsme jednou večer při procházce náhodou narazili na obrovskou pláž plnou nahých lidí.
„To je ta slavná nudistická pláž,“ prohodil kdosi vedle nás.
Dodnes si vybavuju, jak jsme všichni tři okamžitě předstírali šok a rozpaky.
Ale naše oči říkaly něco úplně jiného.
Hlavně ty moje.
Snažila jsem se nezírat, ale pohled mi pořád ujížděl zpátky k pláži. Ti lidé vypadali tak uvolněně, sebejistě a svobodně, jako by na nahotě nebylo vůbec nic zvláštního.
Ještě ten večer jsme si s manželem o tom dlouho povídali a nakonec jsme se rozhodli, že tam ráno zajdeme, dokud bude máma ještě spát.
Druhý den ráno jsme se z hotelu vlastně vykradli jako puberťáci.
A nikdy nezapomenu na ten okamžik, kdy jsem na té pláži poprvé úplně všechno svlékla.
Nejdřív jsem byla vyděšená. Srdce mi bušilo, jako bych dělala něco zakázaného. Zároveň mi z toho nervózního vzrušení a adrenalinu bylo do smíchu. Manžel stál vedle mě, evidentně taky nervózní, ale pořád se usmíval a držel mě za ruku.
A pak se stalo něco zvláštního.
Po pár minutách začaly rozpaky pomalu mizet.
Teplý vzduch, slunce na kůži, zvuk moře — najednou všechno působilo naprosto přirozeně. Nazí jsme vešli do vody a pak se procházeli po břehu a smáli se, sotva jsme věřili, že jsme se k tomu vážně odvážili.
A najednou mi došlo, že mě začíná fascinovat samotný ten pocit — pocit, že už nic neschovávám.
Bylo to vzrušující, rozpačité a zvláštně nádherné zároveň.
Ten pravý šok ale přišel až později.
S manželem jsme se rozhodli projít se dál po pláži, a po pár minutách jsme najednou uviděli… moji mámu.
Byla tam taky.
Na nudistické pláži.
Všichni tři jsme ve stejnou chvíli ztuhli.
Máma se okamžitě pokusila zakrýt ručníkem.
Já jsem se instinktivně zakryla rukama.
Manžel se otočil k moři, jako by v něm mohl nějak zmizet.
„Jenom jsem se šla projít…“
„My jsme se zrovna…“
„Byla to úplná náhoda…“
Asi po minutě naprosté trapnosti jsme se všichni najednou rozesmáli.
Ukázalo se, že máma taky celé ráno přemýšlela o té pláži a nakonec ji zvědavost přemohla.
Od toho dne bylo všechno mnohem snazší.
Máma zpočátku ještě zůstávala ve spodním prádle, zatímco my s manželem jsme si postupně přestali dělat vůbec nějaké starosti. Plavali jsme, opalovali se, bavili se s ostatními lidmi a pomalu začínali chápat, proč má tolik lidí tenhle způsob života rádo.
Byl v tom opravdu zvláštní pocit svobody.
Ta nejvtipnější chvíle přišla o pár dní později.
Jednou ráno byla pláž skoro prázdná. Po koupání jsme leželi na ručnících, líně si povídali a poslouchali šumění vln. Máma vzala opalovací krém a pečlivě mi ho začala nanášet, aby mi na kůži nezůstaly žádné bílé fleky.
Smáli jsme se a vtipkovali o „dokonalém opálení“ a všechno působilo naprosto nevinně.
Pak se máma jen tak mimochodem otočila k manželovi.
„Tak, a teď ty.“
Lehl si na břicho a ona mu začala nanášet krém na ramena a záda přesně tak pečlivě, jako to před chvílí dělala mně. Vtipkovali o slunci a moři, a najednou jsem si uvědomila, že sleduju její ruce trochu moc pozorně.
Možná proto, že se ještě před pár minutami stejně přirozeně a bez jakýchkoli rozpaků věnovala mně.
A teď jsem se přistihla, jak nevědomky čekám, kde přesně se zastaví.
Máma si mého výrazu okamžitě všimla a rozesmála se.
„Xenio, tváříš se, jako bych zrovna skládala zkoušku.“
Manžel se taky rozesmál.
„Hlavně že to bude rovnoměrné.“
A o vteřinu později jsme se smáli všichni tři.
Po té dovolené mi najednou došlo něco velmi jednoduchého.
Svoboda někdy není nic hlučného ani dramatického.
Svoboda někdy znamená prostě jen to, že se už nebojíš vlastního těla.
A upřímně… ta nudistická pláž mi nedala jen dokonalé opálení, ale i úplně nový pocit sama ze sebe.
🔒
Zaregistrujte se a pokračujte ve čtení
Vytvořte si bezplatný účet pro čtení celých příběhů a připojení ke komunitě.
Registrace zdarma
