Tom: Tomův první pokus v klidu si užít skrytou nudistickou pláž nedaleko Kyjeva se změní v trapné nedorozumění, ve kterém hrají roli tři podezřívavé ženy, nechtěný nudismus a nečekaně krásné přátelství.
Jmenuji se Tom a upřímně řečeno, moje první zkušenost s nudistickou pláží začala tím nejtrapnějším možným způsobem.
Předtím jsem už jednou navštívil naturistické letovisko někde v Evropě a po té cestě jsem se stal skoro posedlým touhou znovu zažít ten zvláštní pocit svobody. Po něčem takovém mi obyčejné pláže najednou začaly připadat příliš přeplněné, příliš svazující a nějak nepříjemné.
Jenže po návratu do Kyjeva jsem nečekaně zjistil, že najít klidnou nudistickou pláž není tak snadné, jak jsem si myslel.
Rozhodl jsem se tedy spojit dva koníčky najednou — jezdit na kole podél pláží a hledat aspoň jedno místo, kde bych se mohl v klidu opalovat nahý, aniž bych někoho obtěžoval.
Jednoho srpnového dne jsem se dostal tak daleko od města, že jsem nakonec skoro nevěděl, kde vlastně jsem. A pak jsem najednou objevil dlouhý písečný pruh pláže, kde skoro nikdo nebyl. Úplně na konci nebyl absolutně nikdo.
Dokonalé.
Rozprostřel jsem si ručník, konečně se uvolnil a všechno ze sebe sundal. V tu chvíli mi to upřímně připadalo jako nejlepší den celého léta — horký písek, sluneční svit, ticho a pocit naprosté svobody.
Asi po hodině jsem si všiml tří žen, které se blížily z dálky.
Zpočátku jsem tomu nevěnoval velkou pozornost.
Ale čím byly blíž, tím jasnější bylo, že se hodlají usadit skoro přímo vedle mě.
Okamžitě jsem si zase natáhl plavky a rychle jsem vešel do vody, přičemž jsem v duchu proklínal všechno kolem.
Když jsem se vrátil, konečně jsem si je pořádně prohlédl: dvě mladé ženy zhruba v mém věku a jedna velmi přitažlivá starší žena. Všechny tři vypadaly napjatě a z nějakého důvodu neustále podezřívavě pokukovaly mým směrem.
Dokonce jsem se sám zkontroloval.
Plavky jsem měl rozhodně na sobě.
Nic zvláštního se nedělo.
A přesto zůstávala atmosféra nějak neuvěřitelně trapná.
Dívky si rozložily věci, převlékly se do plavek a šly plavat, zatímco jsem měl čím dál silnější pocit, že jim samotná moje existence kazí náladu.
A upřímně řečeno, to mě nečekaně trochu ranilo na hrdosti.
Nakonec jsem se rozhodl přesunout se dál za nějaké keře a opalovat se nahý tam, kde si mě sotva všimnou.
O pár minut později jedna z mladších žen schválně prošla přímo kolem mého skrytého místa cestou k vodě — a samozřejmě mě okamžitě zpozorovala, jak tam ležím úplně nahý.
V mžiku se otočila a prakticky utíkala zpátky k ostatním, přitom jim rozčileně cosi šeptala.
Jen jsem si těžce povzdechl.
„No skvělé. Teď si určitě myslí, že jsem nějaký úchyl.“
Pro jistotu jsem si zase natáhl plavky a utekl do řeky.
Ale situace se pak nějak stala ještě podivnější.
Později, když jsem zase ležel na ručníku, ke mně starší žena najednou přišla úplně blízko a začala mě pozorovat s nesmírně vážným výrazem, jako by se snažila učinit nějaké důležité rozhodnutí.
Upřímně, v tu chvíli jsem se chtěl navěky propadnout do písku.
Nakonec jsem to už nevydržel a rozpačitě se zeptal:
„Ehm… je všechno v pořádku?“
A přesně v tom okamžiku se celá situace najednou stala naprosto surrealistickou.
Žena se usmála, klidně se posadila vedle mě a tiše se zeptala:
„Nevadilo by ti, kdybychom se taky opalovaly bez plavek?“
Ukázalo se, že na tuhle konkrétní pláž přišly vlastně také kvůli nudistickému opalování — jen si mě spletly s nějakým divným osamělým chlápkem, který tajně špehuje ženy.
Přitom já jsem si celou dobu myslel přesně totéž o nich.
O pár minut později jsme se všichni čtyři už společně smáli tomu nedorozumění.
A ta nejlepší část?
Po tomhle dni se ta pláž stala naším pravidelným místem.
Později jsem zjistil, že ty tři ženy byly ve skutečnosti matka, její dcera a dceřina kamarádka. Na tu pláž chodily už dlouho a zpočátku se bály, že jim moje přítomnost zkazí plány na klidný naturistický den.
Přitom já jsem celé odpoledne strávil v hrůze, že vypadám přesně jako ten typ člověka, za jakého mě nejdřív považovaly.
A upřímně, to byl asi první okamžik, kdy jsem pochopil něco velmi zvláštního o nudistických plážích.
Lidé tam se často ukážou být klidnější, laskavější a přirozenější než na obyčejných plážích.
Zpočátku se prostě všichni jeden druhého trochu bojí.
Předtím jsem už jednou navštívil naturistické letovisko někde v Evropě a po té cestě jsem se stal skoro posedlým touhou znovu zažít ten zvláštní pocit svobody. Po něčem takovém mi obyčejné pláže najednou začaly připadat příliš přeplněné, příliš svazující a nějak nepříjemné.
Jenže po návratu do Kyjeva jsem nečekaně zjistil, že najít klidnou nudistickou pláž není tak snadné, jak jsem si myslel.
Rozhodl jsem se tedy spojit dva koníčky najednou — jezdit na kole podél pláží a hledat aspoň jedno místo, kde bych se mohl v klidu opalovat nahý, aniž bych někoho obtěžoval.
Jednoho srpnového dne jsem se dostal tak daleko od města, že jsem nakonec skoro nevěděl, kde vlastně jsem. A pak jsem najednou objevil dlouhý písečný pruh pláže, kde skoro nikdo nebyl. Úplně na konci nebyl absolutně nikdo.
Dokonalé.
Rozprostřel jsem si ručník, konečně se uvolnil a všechno ze sebe sundal. V tu chvíli mi to upřímně připadalo jako nejlepší den celého léta — horký písek, sluneční svit, ticho a pocit naprosté svobody.
Asi po hodině jsem si všiml tří žen, které se blížily z dálky.
Zpočátku jsem tomu nevěnoval velkou pozornost.
Ale čím byly blíž, tím jasnější bylo, že se hodlají usadit skoro přímo vedle mě.
Okamžitě jsem si zase natáhl plavky a rychle jsem vešel do vody, přičemž jsem v duchu proklínal všechno kolem.
Když jsem se vrátil, konečně jsem si je pořádně prohlédl: dvě mladé ženy zhruba v mém věku a jedna velmi přitažlivá starší žena. Všechny tři vypadaly napjatě a z nějakého důvodu neustále podezřívavě pokukovaly mým směrem.
Dokonce jsem se sám zkontroloval.
Plavky jsem měl rozhodně na sobě.
Nic zvláštního se nedělo.
A přesto zůstávala atmosféra nějak neuvěřitelně trapná.
Dívky si rozložily věci, převlékly se do plavek a šly plavat, zatímco jsem měl čím dál silnější pocit, že jim samotná moje existence kazí náladu.
A upřímně řečeno, to mě nečekaně trochu ranilo na hrdosti.
Nakonec jsem se rozhodl přesunout se dál za nějaké keře a opalovat se nahý tam, kde si mě sotva všimnou.
O pár minut později jedna z mladších žen schválně prošla přímo kolem mého skrytého místa cestou k vodě — a samozřejmě mě okamžitě zpozorovala, jak tam ležím úplně nahý.
V mžiku se otočila a prakticky utíkala zpátky k ostatním, přitom jim rozčileně cosi šeptala.
Jen jsem si těžce povzdechl.
„No skvělé. Teď si určitě myslí, že jsem nějaký úchyl.“
Pro jistotu jsem si zase natáhl plavky a utekl do řeky.
Ale situace se pak nějak stala ještě podivnější.
Později, když jsem zase ležel na ručníku, ke mně starší žena najednou přišla úplně blízko a začala mě pozorovat s nesmírně vážným výrazem, jako by se snažila učinit nějaké důležité rozhodnutí.
Upřímně, v tu chvíli jsem se chtěl navěky propadnout do písku.
Nakonec jsem to už nevydržel a rozpačitě se zeptal:
„Ehm… je všechno v pořádku?“
A přesně v tom okamžiku se celá situace najednou stala naprosto surrealistickou.
Žena se usmála, klidně se posadila vedle mě a tiše se zeptala:
„Nevadilo by ti, kdybychom se taky opalovaly bez plavek?“
Ukázalo se, že na tuhle konkrétní pláž přišly vlastně také kvůli nudistickému opalování — jen si mě spletly s nějakým divným osamělým chlápkem, který tajně špehuje ženy.
Přitom já jsem si celou dobu myslel přesně totéž o nich.
O pár minut později jsme se všichni čtyři už společně smáli tomu nedorozumění.
A ta nejlepší část?
Po tomhle dni se ta pláž stala naším pravidelným místem.
Později jsem zjistil, že ty tři ženy byly ve skutečnosti matka, její dcera a dceřina kamarádka. Na tu pláž chodily už dlouho a zpočátku se bály, že jim moje přítomnost zkazí plány na klidný naturistický den.
Přitom já jsem celé odpoledne strávil v hrůze, že vypadám přesně jako ten typ člověka, za jakého mě nejdřív považovaly.
A upřímně, to byl asi první okamžik, kdy jsem pochopil něco velmi zvláštního o nudistických plážích.
Lidé tam se často ukážou být klidnější, laskavější a přirozenější než na obyčejných plážích.
Zpočátku se prostě všichni jeden druhého trochu bojí.
Podívejte se na video ukázku RudeFly
Přečetli jste část příběhu. Teď se podívejte, o čem RudeFly skutečně je.
▶ PŘEHRÁT UKÁZKU ZDARMA
Registrace není nutná
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořit bezplatný účet →
